IMG Open House 2026 Registration Form

Pro rezervaci aktivit se prosím nejprve zaregistrujte.

Přednášky

	Délka	09:00	09:45	10:30	11:15
P01: O původu života na Zemi	30 min	250 míst
LABORATOŘ GENOMIKY A BIOINFORMATIKY Jak, kdy a kde vznikl život? Kde jsme se tu vzali? Existuje život i jinde ve vesmíru? O podstatě života toho dnes víme už poměrně dost, zejména díky výzkumu v oblasti molekulární a buněčné biologie. Stále ale nevíme, jak z neživého vzniklo živé a jak vznikl člověk se svými unikátními vlastnostmi. Pojďme si o tom popovídat. PŘEDNÁŠEJÍCÍ Václav Pačes Významný český molekulární genetik a biochemik, který se dlouhodobě věnuje genomice a molekulární biologii. Patří mezi průkopníky genomového výzkumu v České republice. Vedle vědecké práce je známý také jako popularizátor vědy a aktivně se věnuje otázkám vědní politiky a postavení vědy ve společnosti.
P02: Mozek v akci	30 min		267 míst
LABORATOŘ BUŇEČNÉ A VÝVOJOVÉ BIOLOGIE Pro správnou funkci mozku jsou nezbytné nejen neurony, ale také gliové a další podpůrné buňky. Co se s nimi děje při poškození mozku? V přednášce se podíváme na jejich reakci na traumatické poranění či mrtvici, vznik neurozánětu a následnou obnovu tkáně. Nahlédnete do současného výzkumu buněčné plasticity a dozvíte se, zda mohou některé buňky dospělého mozku změnit své vlastnosti a podílet se na jeho regeneraci. PŘEDNÁŠEJÍCÍ Lucie Janečková Vědkyně zabývající se buněčnou a vývojovou biologií. Ve svém výzkumu se zaměřuje především na buněčnou plasticitu a procesy, které probíhají v mozku po jeho poškození. Ve své vědecké práci se věnuje také buněčné signalizaci a mechanismům regenerace.
P03: Továrna na krev	30 min			245 míst
LABORATOŘ BUŇEČNÉ A VÝVOJOVÉ BIOLOGIE Kde a jak vznikají jednotlivé složky krve a jak naše tělo řídí jejich neustálou obnovu? Nahlédneme do kostní dřeně jako do dokonale řízené „továrny na krev“ a ukážeme si, jak z krvetvorných kmenových buněk vznikají červené a bílé krvinky i krevní destičky. Poté si představíme, jak lze běžné lidské buňky přeprogramovat na univerzální kmenové buňky (iPSC) a v laboratoři z nich znovu vytvořit krevní buňky. Dokážeme tak jednou vyrobit „umělou krev“? A k čemu ji můžeme využít ve výzkumu i medicíně? PŘEDNÁŠEJÍCÍ Lucie Láníková Vědkyně zabývající se krvetvorbou a vývojem krevních buněk. Zkoumá také, co se děje při poruchách krvetvorby a jak mohou poznatky o těchto procesech přispět k lepšímu porozumění krevním onemocněním. Vedle vědecké práce se aktivně věnuje také popularizaci vědy.
P04: Imunologie: Když se tělo brání	30 min				225 míst
LABORATOŘ LEUKOCYTÁRNÍ SIGNALIZACE Jak naše tělo pozná, co je pro něj nebezpečné, a jak se dokáže bránit virům, bakteriím a dalším vetřelcům? Imunitní systém je fascinující síť buněk a signálů, která nás každý den chrání, aniž bychom si to uvědomovali. Někdy se ale může splést, reagovat příliš silně nebo obrátit své zbraně proti vlastnímu tělu. Jak vznikají alergie a autoimunitní onemocnění? A můžeme imunitní systém cíleně ovlivnit a využít jeho sílu při léčbě nemocí? Nahlédneme společně do světa imunity a ukážeme si, jak tenká může být hranice mezi ochranou a hrozbou. PŘEDNÁŠEJÍCÍ Václav Hořejší Významný český imunolog, který se dlouhodobě zabývá molekulárními mechanismy fungování imunitního systému. Je autorem či spoluautorem řady významných vědeckých publikací a podílel se také na objevu a charakterizaci několika důležitých molekul imunitního systému. Vedle vědecké práce se dlouhodobě věnuje popularizaci vědy.

Exkurze

	Délka	09:00	09:45	10:30	11:15	12:00	12:45	13:30
E01: Spektrální a zobrazovací cytometrie	30 min	obsazeno	obsazeno	obsazeno	obsazeno		obsazeno	obsazeno
SERVISNÍ LABORATOŘ PRŮTOKOVÉ CYTOMETRIE Představíme metody spektrální a zobrazovací průtokové cytometrie na přístroji BD FACSDiscover A8. Tento přístroj patří do nové generace průtokových cytometrů a umožňuje vysokorychlostní měření velkého množství parametrů na jednotlivých buňkách v suspenzi a zároveň jejich zobrazení. PŘEDNÁŠEJÍCÍ Matyáš Šíma Expert na průtokovou cytometrii. Ve své práci se věnuje moderním metodám, které umožňují detailně analyzovat jednotlivé buňky, rozlišovat jejich vlastnosti a třídit je.
E02: Sledování vnitrobuněčných struktur pomocí fluorescenční mikroskopie	30 min	obsazeno	obsazeno	obsazeno		obsazeno	obsazeno	obsazeno
LABORATOŘ BIOLOGIE CYTOSKELETU Vysvětlíme principy, jak lze pomocí fluorescenčních značek sledovat jednotlivé struktury uvnitř savčích buněk. Ve fluorescenčním mikroskopu ukážeme cytoskeletální struktury označené specifickými protilátkami a fluorochromy. Předvedeme, jak lze sledovat dynamiku cytoskeletu v živých buňkách s využitím GFP-značených proteinů. PŘEDNÁŠEJÍCÍ Vadym Sulimenko Vystudoval buněčnou biologii na Kyjevské univerzitě na Ukrajině a doktorát v tomto oboru získal na Přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy v Praze. Ve svém výzkumu se zabývá mechanismy regulace cytoskeletu – buněčné struktury, která pomáhá určovat tvar, pohyb a vnitřní uspořádání buněk.
E03: Živě pod mikroskopem: ovládáme nádorové buňky magnetem	30 min				obsazeno	obsazeno	9 míst	obsazeno
LABORATOŘ INTEGRATIVNÍ BIOLOGIE Magnetogenetika umožňuje řídit dění uvnitř živých buněk na dálku pomocí magnetického pole. Dokáže přesouvat molekuly uvnitř jediné buňky, ale také ovlivňovat chování živých organismů. A nezůstane jen u teorie. Na konfokálním mikroskopu uvidíte živé lidské nádorové buňky, do kterých pomocí skleněné jehly vpravíme fluorescenčně značené magnetické nanočástice. Pak se je pokusíme přímo před vámi ovládat magnetem – naživo a bez záruky, že to zrovna vyjde. Sami si také vyzkoušíte práci s nanočásticemi a uvidíte záběry z našich publikovaných experimentů. PŘEDNÁŠEJÍCÍ Jakub Gemperle Vystudoval buněčnou a vývojovou biologii na PřF UK v Praze. Zaměřuje se na inovativní techniky včetně „molekulárních nůžek“ CRISPR, nanočástic a magnetů.
E04: Myší model pro studium kolorektálního karcinomu	30 min	obsazeno	obsazeno	obsazeno	1 místo		2 místa	10 míst
HISTOLOGICKÁ LABORATOŘ Představíme anatomii lidského střeva, rizikové faktory vedoucí k rozvoji kolorektálního karcinomu a myší model pro studium tohoto onemocnění. Vysvětlíme, co jsou to organoidy a jak mohou při výzkumu nahradit celou myš. V praktické části ukážeme postup zpracování tkáně pro tvorbu histologických preparátů. PŘEDNÁŠEJÍCÍ Dušan Hrčkulák Vystudoval Přírodovědeckou fakultu Univerzity Karlovy v Praze. Ve svém výzkumu se zabývá procesy, které vedou k proměně zdravých buněk v nádorové, a rolí mezibuněčné signalizace v tomto procesu. Zaměřuje se především na studium kolorektálního karcinomu a jeho modelů.
E05: Na hraně světla a tmy	30 min	obsazeno	obsazeno	obsazeno	obsazeno
SERVISNÍ LABORATOŘ SVĚTELNÉ MIKROSKOPIE Co to je fluorescence a k čemu se využívá ve světelné mikroskopii? A kdo vynalezl první konfokální mikroskop na světě? Ukážeme vám, co umí dnes ty nejpokročilejší systémy našeho oboru. PŘEDNÁŠEJÍCÍ Ivan Novotný Specialista na světelnou mikroskopii. Věnuje se moderním metodám světelné mikroskopie, včetně konfokální a superrezoluční mikroskopie, které umožňují zobrazovat buňky a jejich struktury ve stále větším detailu. Své zkušenosti předává také prostřednictvím odborných kurzů a workshopů.
E06: Proč někdy bojujeme sami se sebou?	30 min	obsazeno	obsazeno	obsazeno		obsazeno	2 místa	5 míst
LABORATOŘ IMUNOBIOLOGIE Proč někdy náš imunitní systém zaútočí na vlastní tělo? Nahlédneme do světa imunity, prohlédneme si orgány laboratorní myši, zjistíme, jak se v thymu „cvičí“ T-lymfocyty a jak se imunita učí tolerovat mikroorganismy ve střevě. PŘEDNÁŠEJÍCÍ Vojtěch Sýkora Působí v Laboratoři imunobiologie a ve svém výzkumu se zabývá fungováním imunitního systému, zejména procesy probíhajícími v brzlíku, které učí imunitní buňky rozlišovat vlastní a cizí struktury. Zaměřuje se tak na mechanismy, které pomáhají předcházet nežádoucím imunitním reakcím proti vlastnímu organismu.
E07: Ryby jako modelový organismus	30 min	obsazeno	obsazeno	obsazeno		10 míst	4 místa	2 místa
LABORATOŘ BUNĚČNÉ DIFERENCIACE Představíme modelový organismus Dánio pruhované a jeho výhody pro výzkum procesů během embryonálního vývoje. Zmíníme také výzvy, které jsou spojené s jeho chovem v laboratorních podmínkách. Ukážeme fluorescenčně značené buňky uvnitř transgenních rybích embryí. PŘEDNÁŠEJÍCÍ Ondřej Svoboda Vystudoval vývojovou biologii na Přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy v Praze. Ve svém výzkumu se zabývá procesy krvetvorby během embryonálního vývoje a jako modelový organismus využívá dánio pruhované (Danio rerio). Díky jeho unikátním vlastnostem může sledovat vznik a vývoj krevních buněk přímo v živém organismu.
E08: Hledání jehly v kupce sena	75 min	obsazeno		obsazeno			20 míst
CZ-OPENSCREEN Hledání sloučenin, které by svými vlastnostmi překonaly současná léčiva, lze přirovnat svým rozsahem a složitostí k hledání jehly v kupce sena. Představíme technologické zázemí a myšlenkové postupy, které k vyhledávání takových sloučenin využíváme a názorně předvedeme robotická zařízení schopná zpracovat až stovky tisíc vzorků za den. PŘEDNÁŠEJÍCÍ Martin Popr, Viktor Sinica Vystudovali PřF UK v Praze. Martin Popr se zabývá správou knihoven chemických sloučenin a péčí o laboratorní automatizaci. Viktor Sinica působí jako specialista na obrazovou analýzu.

Interaktivní hra

	Délka	09:00	11:15
H01: Proteosyntéza	90 min	3 místa	obsazeno
PROJEKT STÁŽISTKY PROGRAMU OTEVŘENÁ VĚDA Aktivita zábavnou a interaktivní formou vysvětluje centrální dogma molekulární biologie, tedy proces proteosyntézy. Žáci se během programu seznamují s jednotlivými kroky přenosu genetické informace z DNA přes RNA až k tvorbě bílkoviny a prostřednictvím herních a praktických úkolů si tento proces sami postupně sestavují a upevňují. Jedná se o popularizační propojení základní teorie s prvky hry, které žákům umožňuje aktivně si vyzkoušet a lépe pochopit fungování proteosyntézy. Není potřeba předchozích teoretických znalostí. Aktivita je vhodná od 2. stupně ZŠ. PŘEDNÁŠEJÍCÍ Alžběta Svobodová Stážistka programu Otevřená věda AV ČR na Ústavu molekulární genetiky. V rámci své stáže vytváří interaktivní vzdělávací program, který přibližuje genetiku a molekulární biologii žákům a studentům hravou a srozumitelnou formou.

Exkurze v lokalitě Vestec

	Délka	09:00	10:30	13:00
V01: Fenotypizace jako nástroj pro charakterizaci funkce genů Kontakt pro exkurze ve Vestci Lenka Červená tel.: 325 873 246 e-mail: lenka.cervena@img.cas.cz www.phenogenomics.cz	60 min	obsazeno	obsazeno	obsazeno
FENOTYPIZAČNÍ MODUL - ČESKÉ CENTRUM PRO FENOGENOMIKU Fenogenomika je obor, který kombinuje genomickou analýzu s fenotypem organismu. Na myších modelech deaktivujeme gen a zjišťujeme, jak se to projeví na fyziologických a biochemických vlastnostech organismu. Sledujeme téměř 1000 unikátních parametrů ke každému analyzovanému genu a vlivu jeho mutace v organismu nebo při vzniku a léčbě nemocí. PŘEDNÁŠEJÍCÍ Jan Procházka Vedoucí fenotypizace. Věnuje se analýze fenotypu a funkcí genů ve fyziologii a patologii. Má dlouholeté zkušenosti s myšími modely a preklinickým výzkumem. Specializuje se na genetiku vzácných onemocnění a genovou terapii.

Kontakt

Ester Jarour

koordinátorka Dne otevřených dveří

+420 774 798 184

Po-Pá, 9-15

openhouse@img.cas.cz

Ústav molekulární genetiky AV ČR, v. v. i.
Vídeňská 1083
142 00 Praha 4

Jak se k nám dostanete

MHD: Metrem C do stanice „Kačerov“, dále busem č. 138 ve směru „Ústavy akademie věd“ na konečnou zastávku, která je přímo před vstupem do areálu.

Metrem C do stanice „Kačerov“, dále busem č. 114 ve směru „Šeberák“ na zastávku „Zelené domky“. Odtud pak pěšky zpět asi 200 m ke vstupní bráně do areálu.

Autem: V navigaci zadejte ulici „K výzkumným ústavům 1“. Po nahlášení na vrátnici areálu jeďte levou cestou. Na první křižovatce odbočte doleva k budově s cihlovou fasádou. Parkování je možné přímo u budovy.

Vjezd do areálu (Loc: 50.017854, 14.466685)
Budova ústavu (Loc: 50.014703, 14.465250)