Ústav molekulární genetiky AV ČR, v. v. i.

Den otevřených dveří 2024

19. listopad 2024

Registrace je uzavřena.

Přednášky

  Délka 09:00 09:45 12:00 12:45 13:30
P01: Co jsme se o sobě dozvěděli z archaické DNA 30 min
254 míst
 
259 míst
   
LABORATOŘ GENOMIKY A BIOINFORMATIKY
Můžeme v DNA číst minulost? Co o máme společného s neandertálci? Co lze vyčíst z jedné malé kosti, která je v zemi milióny let? Byli naši předci spíše tmaví nebo světlí? Kdo může za to, že někteří z nás se jenom podívají na šunku a hned přiberou půl kila? Proč a na co asi zemřel Beethoven?
PŘEDNÁŠEJÍCÍ
Jan Pačes
Vystudoval PřF UK v Praze. Zkoumá strukturu genomů, zaměřuje se na lidské endogenní retrovirové elementy. Přednáší ve studijním programu Bioinformatika. Aktivně popularizuje biologické vědy v rozhlase, televizi i tisku.
P02: Kmenové buňky, krev a infekce 30 min  
259 míst
 
230 míst
 
LABORATOŘ HEMATOONKOLOGIE
Hematopoetické kmenové buňky jsou vzácným typem buněk, které se nacházejí v kostní dřeni a jsou zodpovědné za tvorbu všech krevních buněk v našem organismu. V naší laboratoři zkoumáme, jak se hematopoetické kmenové buňky chovají při infekci a jak přispívají k vytváření imunitní odpovědi.
PŘEDNÁŠEJÍCÍ
Karolína Vaníčková, Meritxell Alberich Jordà
Karolína Vaníčková vystudovala obor imunologie na PřF UK v Praze a ve stejném oboru pokračuje i v doktorském studiu. V laboratoři pod vedením Meritxell Alberich Jordà zkoumá hematopoetické kmenové buňky a jejich roli během zánětu.
P03: Expanzní mikroskopie a studium buněčné architektury 30 min        
294 míst
LABORATOŘ BUNĚČNÉ MOTILITY
Expanzní mikroskopie umožňuje fyzické zvětšení biologických vzorků a jejich studium pod mikroskopem s vyšším rozlišením než je běžně možné. Pomocí expanzní mikroskopie dokážeme určit lokalizaci proteinů v savčích buňkách a cytoskeletální struktury lidských parazitů, např. prvoka Trypanosoma brucei, který způsobuje africkou spavou nemoc.
PŘEDNÁŠEJÍCÍ
Vladimír Varga
Absolvoval doktorské studium v oboru biologie na Technické univerzitě v Dráždanech. Zabývá se studiem bičíků a řasinek, organel zásadních pro pohyb, signalizaci a vnímání eukaryotních buněk.

Exkurze

  Délka 09:00 09:45 10:30 11:15 12:00 12:45 13:30
E01: Hledání jehly v kupce sena 75 min
19 míst
 
15 míst
   
20 míst
 
CZ-OPENSCREEN
Hledání sloučenin, které by svými vlastnostmi překonaly současná léčiva, lze přirovnat svým rozsahem a složitostí k hledání jehly v kupce sena. Představíme technologické zázemí a myšlenkové postupy, které k vyhledávání takových sloučenin využíváme a názorně předvedeme robotická zařízení schopná zpracovat až stovky tisíc vzorků za den.
PŘEDNÁŠEJÍCÍ
Martin Popr, Viktor Sinica
Vystudovali PřF UK v Praze. Martin Popr se zabývá správou knihoven chemických sloučenin a péčí o laboratorní automatizaci. Viktor Sinica působí jako specialista na obrazovou analýzu.
E02: Zobrazovací průtoková cytometrie 30 min  
obsazeno
obsazeno
   
7 míst
9 míst
SERVISNÍ LABORATOŘ PRŮTOKOVÉ CYTOMETRIE
Představíme metodu zobrazovací průtokové cytometrie, která kombinuje výhody mikroskopie a průtokové cytometrie, a to na přístroji ImageStream®X Mk II Imaging Flow Cytometer. Tento přístroj umožňuje detailní analýzu buněk v suspenzi, včetně jejich morfologie a vnitřních struktur, s vysokou přesností a propustností.
PŘEDNÁŠEJÍCÍ
Matyáš Šíma
Vystudoval molekulární biologii a imunologii na PřF UK v Praze a doktorát z imunologie získal tamtéž. Věnoval se genetickému ovlivnění průběhu infekcí. Pracuje jako specialista průtokové cytometrie.
E03: Mozek pod mikroskopem 30 min
obsazeno
7 míst
obsazeno
3 místa
 
8 míst
8 míst
LABORATOŘ DYNAMIKY GENOMU
Představíme postup přípravy histologických preparátů z myších mozků pro studium neurodegenerativních onemocnění. Na připraveném preparátu si prohlédnete jednotlivé struktury myšího mozku.
PŘEDNÁŠEJÍCÍ
Kateřina Krejčíková
Vystudovala biologii biologii na PřF UK v Praze. Věnovala se studiu dětských leukémii ve FN Motol. Pobývala pracovně na Univerzitě v Sussexu. Zabývá se studiem neurodegenerací.
E04: Dokážeme přečíst knihu života? 30 min
10 míst
9 míst
obsazeno
obsazeno
 
5 míst
obsazeno
LABORATOŘ GENOMIKY A BIOINFORMATIKY
Lidský genom lze přirovnat ke knize života. Je v něm zapsána informace, která nás definuje. Objasníme principy sekvenování nukleových kyselin, moderní techniky pro vysokokapacitní sekvenování genomů a analýzu genové exprese. Ukážeme bioinformatické metody pro skládání genomů a identifikaci změn vedoucích k závažným onemocněním.
PŘEDNÁŠEJÍCÍ
Michal Kolář
Vystudoval biofyziku na MFF UK v Praze a postgraduálně statistickou a biologickou fyziku na SISSA v italském Terstu. Zaměřuje se na bioinformatiku, kterou využívá pro studium interakcí uvnitř nádorového mikroprostředí.
E05: Ovládání rakovinných buněk pomocí magnetů 30 min
8 míst
1 místo
obsazeno
obsazeno
 
7 míst
7 míst
LABORATOŘ INTEGRATIVNÍ BIOLOGIE
Magnetogenetika využívá kombinaci magnetismu a genetických technik k řízení aktivity buněk. Na fluorescenčním konfokálním mikroskopu ukážeme, jak pomocí magnetů a superparamagnetických nanočástic v reálném čase kontrolovat lokalizaci fluorescenčních proteinů uvnitř živých nádorových buněk.
PŘEDNÁŠEJÍCÍ
Jakub Gemperle
Vystudoval buněčnou a vývojovou biologii na PřF UK v Praze. Zaměřuje se na inovativní techniky včetně „molekulárních nůžek“ CRISPR, nanočástic a magnetů.
E06: Myší model pro studium kolorektálního karcinomu 30 min
8 míst
obsazeno
obsazeno
obsazeno
 
8 míst
9 míst
HISTOLOGICKÁ LABORATOŘ
Představíme anatomii lidského střeva, rizikové faktory vedoucí k rozvoji kolorektálního karcinomu a myší model pro studium tohoto onemocnění. Vysvětlíme, co jsou to organoidy a jak mohou při výzkumu nahradit celou myš. V praktické části ukážeme postup zpracování tkáně pro tvorbu histologických preparátů.
PŘEDNÁŠEJÍCÍ
Dušan Hrčkulák, Jakub Onhajzer
Vystudovali PřF UK v Praze. Zabývají se proměnnou zdravých buněk v nádorové a související buněčnou signalizací. Zaměřují se zejména na modely kolorektálního karcinomu.
E07: Proč nás imunitní systém nezabije? 30 min
obsazeno
obsazeno
obsazeno
3 místa
obsazeno
 
obsazeno
LABORATOŘ IMUNOBIOLOGIE
Imunitní systém je nezbytnou ochranou našeho těla před vnějším nebezpečím parazitů. Občas se však z našeho ochránce stane útočník, který napadá nejen nás, ale i naše přátelské mikroorganismy. Jak imunitní systém rozpoznává, co je naše tělo a co ne? Jak rozlišuje mezi přátelskými a nepřátelskými mikroorganismy?
PŘEDNÁŠEJÍCÍ
David Machač
Vystudoval imunologii na PřF UK v Praze. Zaměřuje se na výzkum tolerance imunitního sytému ke střevním bakteriím.
E08: Pozorování živé rybičky dánio pruhované pod fluorescenčním mikroskopem 30 min    
obsazeno
obsazeno
2 místa
 
obsazeno
SERVISNÍ LABORATOŘ SVĚTELNÉ MIKROSKOPIE
Představíme špičkové mikroskopické vybavení a ukážeme vzorky na různých typech fluorescenčních mikroskopů - živou rybičku na lightsheet mikroskopu, který umožňuje zobrazování optických řezů, řez poupětem sedmikrásky a trojbarevné živočišné buňky, ve kterých lze pozorovat současně jádra, mitochondrie i buněčnou kostru.
PŘEDNÁŠEJÍCÍ
Jiří Černý, Jan Valečka
Jiří Černý vystudoval biochemii na VŠCHT v Praze. Jan Valečka vystudoval imunologii na PřF UK v Praze. Pracují jako specialisté na světelnou mikroskopii a analýzu obrazu.
E09: Retroviry a jejich využití při přenosu genů 30 min    
obsazeno
 
obsazeno
 
1 místo
LABORATOŘ VIROVÉ A BUNĚČNÉ GENETIKY
Vysvětlíme životní cyklus retrovirů a jak lze retroviry využít pro genetické modifikace buněk či genovou terapii. Představíme funkce Syncytinu-1, lidského proteinu retrovirového původu, který je produkován v placentě. Ukážeme, co se stane s lidskými buňkami, které byly geneticky upraveny pro produkci Syncytinu-1.
PŘEDNÁŠEJÍCÍ
Lukáš Jech, Salomé Prost
Lukáš Jech studuje na PřF UK v Praze, zkoumá funkci lidských proteinů retrovirového původu Syncytin-1 a -2. Salomé Prost vystudovala na Univerzitě Réunion ve Francii, zabývá se mechanismy somatické hypermutace v genomu B buněk.
E10: Ryby jako modelový organismus 30 min
10 míst
10 míst
obsazeno
obsazeno
9 míst
 
10 míst
LABORATOŘ BUNĚČNÉ DIFERENCIACE
Představíme modelový organismus Dánio pruhované a jeho výhody pro výzkum procesů během embryonálního vývoje. Zmíníme také výzvy, které jsou spojené s jeho chovem v laboratorních podmínkách. Ukážeme fluorescenčně značené buňky uvnitř trangesnních rybích embryí.
PŘEDNÁŠEJÍCÍ
Ondřej Svoboda
Vystudoval vývojovou biologii PřF UK v Praze. Zaměřuje se na studium krvetvorby pomocí modelového organizmu Danio rerio.
E11: DNA ve výzkumné praxi 30 min
obsazeno
 
obsazeno
 
1 místo
 
1 místo
LABORATOŘ SIGNÁLNÍ TRANSDUKCE
K čemu buňkám slouží DNA? Jak byl odhalen vztah DNA k dědičnosti? Jak vědci studovali DNA v minulosti a které techniky používají dnes? Vyzkoušíte si polymerázovou řetězcovou reakci (PCR), za kterou byla udělena Nobelova cena. Můžete si izolovat a vizualizovat DNA z rostlinných buněk a odnést si vzorek izolované DNA jako dárek.
PŘEDNÁŠEJÍCÍ
Michal Mrkáček
Vystudoval virologii na PřF UK v Praze. Zabývá se výzkumem interakci proteinů, které regulují biosyntetickou dráhu sfingolipidů.

Exkurze v lokalitě Vestec

  Délka 09:00 10:30 13:00
E12: Fenotypizace jako nástroj pro charakterizaci funkce genů
Kontakt pro exkurze ve Vestci:Jana Růžičkovátel.: 325 873 256, 606 577 334e-mail: j.ruzickova@img.cas.czwww.phenogenomics.cz
60 min
30 míst
28 míst
30 míst
FENOTYPIZAČNÍ MODUL - ČESKÉ CENTRUM PRO FENOGENOMIKU
Fenogenomika je obor, který kombinuje genomickou analýzu s fenotypem organismu. Na myších modelech deaktivujeme gen a zjišťujeme, jak se to projeví na fyziologických a biochemických vlastnostech organismu. Sledujeme téměř 1000 unikátních parametrů ke každému analyzovanému genu a vlivu jeho mutace v organismu nebo při vzniku a léčbě nemocí.
PŘEDNÁŠEJÍCÍ
Jan Procházka
Vedoucí fenotypizace. Věnuje se analýze fenotypu a funkcí genů ve fyziologii a patologii. Má dlouholeté zkušenosti s myšími modely a preklinickým výzkumem. Specializuje se na genetiku vzácných onemocnění a genovou terapii.

Kontakt

Eliška Koňaříková
koordinátorka Dne otevřených dveří
+420 774 798 184
Po-Pá, 9-15
Ústav molekulární genetiky AV ČR, v. v. i.
Vídeňská 1083
142 00 Praha 4

Jak se k nám dostanete

MHD: Metrem C do stanice „Kačerov“, dále busem č. 138 ve směru „Ústavy akademie věd“ na konečnou zastávku, která je přímo před vstupem do areálu.

Metrem C do stanice „Budějovická“, dále busem č. 193 ve směru „Šeberák“ na zastávku „Zelené domky“. Odtud pak pěšky zpět asi 200 m ke vstupní bráně do areálu.

Autem: V navigaci zadejte ulici „K výzkumným ústavům 1“. Po nahlášení na vrátnici areálu jeďte levou cestou. Na první křižovatce odbočte doleva k budově s cihlovou fasádou. Parkování je možné přímo u budovy.

Vjezd do areálu (Loc: 50.017854, 14.466685)
Budova ústavu (Loc: 50.014703, 14.465250)